Články

Budoucnost už je tu! aneb Trendy v digitálním vzdělávání

Provokace nebo realita? Ať se nám to líbí nebo ne, moderní technologie nejsou doménou vědeckých laboratoří, ale již dávno pronikly do většiny oblastí lidského života. A vzdělávání nezůstalo stranou. Jak se tedy vzděláváme v 21. století? Co vše se změnilo a co nás teprve čeká? Jsme na technologické změny vůbec připraveni? Na tyto a řadu dalších otázek si vzdělavatelé dospělých (a nejen oni) odpovídají každý den. Na pomoc v jejich přemýšlení přišla Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých EPALE, která v letošním roce uspořádala sérii regionálních workshopů na téma trendů v digitálním vzdělávání. Během jarních měsíců se uskutečnily semináře v Ústeckém, Středočeském, Zlínském kraji a na Vysočině. Na podzim je připravován poslední seminář v kraji Pardubickém. Seminářů se zúčastnily desítky odborníků i zájemců o moderní vzdělávání z řad škol, komerčních vzdělávacích institucí, úřadů, knihoven, kulturních a jiných zařízení či zástupci akademické obce. Program byl koneckonců více než nabitý, a to nejen zajímavými tématy, ale i atraktivními řečníky. Branislav Frk, přední expert na moderní technologie ve vzdělávání představil aktuální technologie, které již začaly nebo začnou měnit vzdělávání. „Mezi 3 top technologické trendy (nejen) ve vzdělávaní pro rok 2016 patří umělá inteligence, virtuální a rozšířená realita a využívání Big Data,“ upozorňuje Frk. Na semináři představil nejen samotné technologie, ale i možnosti jejich využití ve vzdělávání dospělých. Mezi nimi nejvíce zaujal holografický přenos lektora, vizualizace pomocí trojrozměrného obrazu či reálné příklady umělé inteligence nahrazující lidskou duševní práci. Mnohdy užaslé tváře účastníků svědčily o tom, že inovace nečekají na to, až se o nich dozvíme, ale žijí svým životem. A je jen na nás, zda zůstaneme v souladu s trendy nebo budeme již brzy...

Moderní lektor je venku!

… ale za dveřmi jej nehledejte! 🙂 Jedná se totiž o zbrusu novou knihu, kterou vydalo nakladatelství Grada. Tato prakticky pojatá příručka je určena zejména začínajícím lektorům, ale i ti zkušenější v ní najdou mnoho zajímavých informací a inspirativních podnětů. Dozvíte se, jak kurz dobře připravit po stránce organizační a metodické i jak jej správně lektorsky zahájit a úspěšně dovést až k jeho cíli. Zvládnete také vybrat vhodnou didaktickou techniku či vytvořit ideální učební pomůcky vašemu kurzu na míru. Zájemce o certifikaci pak knížka připraví na větší část zkoušky z profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání. Těším se na to, že si kniha najde své místo v knihovničkách lektorů, manažerů vzdělávání a vůbec všech, kteří se zabývají vzděláváním a rozvojem dospělých....

Zaostřeno na lektory: Technofobie

Z médií by se mohlo zdát, že žijeme zcela obklopeni technikou a moderními technologiemi, jejichž prostřednictvím zlepšujeme své podmínky pro práci i soukromý život, případně si jimi dokonce svůj život usnadňujeme. Mezi profese, které se tomuto technologickému trendu doby stále vzpouzejí, patří i lektoři. Možná jsem vás předchozím výrokem překvapil, nebo dokonce šokoval. Asi si říkáte, že lektoři přece využívají řadu výdobytků moderní doby, jako jsou notebooky, dataprojektory a překrásné powerpointové prezentace. Nepleťme si však iluzi s realitou: to vše, co jsem jmenoval, není žádnou technologickou novací, ale běžnou záležitostí života nás všech, ať už jsme úředníky, prodavači nebo číšníky. Ti všichni totiž s touto technikou běžně pracují, tak jako s tužkou a blokem. Počítače ve formě notebooků, tabletů či smartphonů nás obklopily již dávno. Není se čemu divit, lidé se dříve vyznačovali silnou technofobní orientací, tedy specifickým strachem z techniky a technologií – počítačů se jednoduše báli. Neuměli je dokonale ovládat, a tak měli strach, že „něco pokazí“. S rostoucí digitální gramotností a současným zjednodušováním ovládání počítačů došlo k výraznému vymizení této technofobie – informační a komunikační technologie se staly přirozenou součástí našeho života. A potvrzují to i výzkumy. Naposled často citovaný Mezinárodní výzkum dospělých PIAAC (www.piaac.cz) organizovaný OECD, jehož se zúčastnila i ČR. Tento výzkum přinesl řadu zajímavých zjištění, mezi jinými i některá velmi překvapivá. Zřejmě nikdo totiž nečekal, že dospělí Češi se umístí na první příčce ve využívání internetu pro vyhledávání informací v domácím prostředí. Na internet jako zdroj informací, online pomocníka a rádce si rychle zvyklo 65 % obyvatel ČR, čímž jsme výrazně přeskočili většinu ostatních zemí, kde jej takto využívá obvykle okolo třetiny dospělých. Technofobie je tatam a nové možnosti se otevírají...

Není blog jako blok

… a ani jej nenahradí. Nebo ano? V naší zemi jsme blogu jaksi nepřišli na chuť, ačkoliv v zahraničí blogy dosáhly takové popularity jako za našich časů deníčky. Jenže na rozdíl od našeho dětství, kdy jsme deníčky střežili jako svůj největší poklad a informace v nich jsme srovnávali přinejmenším se státním tajemstvím, dnes o sobě, své rodině a přátelích napíšeme téměř cokoli, a ještě k tomu veřejně. Blog však není jen nástroj pro sebeprezentaci a vytahování se před kamarády nebo jako módní trend. Další linií jeho vývoje jsou firemní blogy, které jsou jedním z marketingových nástrojů oslovujících specifickou cílovou skupinu. Blog je však zajímavým nástrojem využitelným i pro podporu dalšího vzdělávání a vlastně vzdělávání obecně. Dobrý vzdělávací blog na odborné téma může uvádět klíčové a aktuální problémy stručně a přehledně. Díky možnostem sledování a především komentování dokáže nejen vyjasňovat téma a jeho aspekty, ale především vytvářet komunitu zájemců či dokonce expertů na dané téma. Přesto jsem však kvalitní český blog věnující se dalšímu vzdělávání nenašel. Proč? Důvodů je jistě několik. Blog je jen móda, brzy přijde něco nového Jde o omyl, blog jako nástroj vyjadřování názorů na dané téma a očekávající reakce, již existuje přes dvacet let. Jeho popularita se dramaticky nemění, stal se také přirozenou součástí řady webových stránek. V zásadě každý, kdo ve světě něco znamená, píše nějaký blog, ať už je jeho forma jakákoliv. Blog je jako webová stránka a já nejsem webmaster Ano, blog má podobu webové stránky, jinak se ale jeho tvorba od tvorby klasického webu dost liší – je výrazně jednodušší. Vytvořit stránku s blogy dnes zvládnete s pomocí šablony doslova za pár minut, podstatně těžší je vak blog naplnit kvalitním...

Náš zákazník – náš pán. I v dalším vzdělávání?

Jistě i pro vás je jedním ze znaků kvality vzdělávacích služeb komplexní přístup k vám jako zákazníkovi. Na tomto kritériu pohoří řada méně kvalitních vzdělávacích institucí, neboť v rámci minimalizace nákladů tyto instituce eliminovaly řadu „nadstandardních“ služeb. Zákaznický přístup by však měl být standardem. Koneckonců vztah vzdělávací instituce a zákazníka je všudypřítomný – od prvního kontaktu a domlouvání vzdělávacího plánu, přes jeho realizaci, až po evaluaci dosažení cílů a závěrečné vyúčtování. Není jednoduché stanovit, jak vypadá „prozákaznicky orientovaná“ vzdělávací instituce. Několik rysů ale jistě nalézt můžeme. Je klient pro vzdělávací instituci na prvním místě? Snaží se instituce při jednání nalézat optimální řešení klientova problému? Nebo jen vybírá ze své standardní nabídky? Nemám přitom na mysli, že kvalitní instituce má umět vše, ale přinejmenším se takováto instituce bude snažit zajistit klientovi vhodného lektora, prostředí pro výuku či pomůcky podle jeho požadavků. Příklad špatné praxe: Podívejte se na tematický profil vzdělávací instituce. Máte-li z nabídky pocit, že umí všechno podobně jako brouk Pytlík, zpozorněte. Pokud je instituce malá, měla by být více specializovaná. Jde-li o větší vzdělávací instituci, pak se portfolio výrazně rozšiřuje. Je-li však taková instituce schopná bez dalších partnerů obsáhnout jakékoliv téma (a některé to dokonce považují za přednost), jde zřejmě odbornost stranou a cílem je pouze zisk. Má vzdělávací instituce formulovány obchodní a reklamační podmínky? Vztah mezi vzdělávací institucí a jejím klientem (ať už je jím firma či jednotlivec) je řádným obchodním vztahem jako jakýkoliv jiný. Je proto překvapivé, že drtivá většina vzdělávacích institucí nemá formulovány, natožpak zveřejněny, obchodní a reklamační podmínky. Pokud vybíráte vhodného partnera pro vzdělávání, sledujte, zda jsou tyto dokumenty zveřejněny (nebo alespoň uvedeny při uzavření smluvního vztahu) a...

Určuje kvalitu vzdělávání pouze lektor?

Vyzkoušejte si s námi malý pokus. Zeptejte se ve svém okolí na jednoduchou otázku: Co nebo kdo je určujícím prvkem kvality vzdělávání? Až s překvapivou samozřejmostí dostanete nejčastěji tuto odpověď: lektor. Myslí si to nejen absolventi kurzů, samotní lektoři, ale také zákazníci vzdělávacích společností, tedy firmy. Domníváte se, že je tomu opravdu tak? Rozhodně máte pravdu v tom, že pozornost je potřeba věnovat právě lektorům, jejich kvalifikaci, schopnostem vést vzdělávací proces, předávat či objevovat znalosti a dovednosti, jakož i pracovat sami na sobě. S lektorem skutečně stojí a padá úspěch celé akce, alespoň v očích jejích účastníků. Jak ale poznat kvalitního lektora? Jednoduchá odpověď bohužel neexistuje, ale pokud budete lektora pro vaši akci vybírat, může vám pomoci několik otázek. Je lektor odborníkem na oblast, v níž bude vzdělávat? Odpovídá odbornost lektora vašemu očekávání? Může lektor svou odbornost doložit?Kromě diplomu požadujte také osvědčení z kurzů či konferencí (přece i lektor se musí dál vzdělávat), tuzemská i mezinárodní ocenění či výstupy jeho publikační činnosti. I to jsou známky kvality lektora. Příklad špatné praxe: Lektor sice dříve vystudoval obor, který přednáší, ale není schopen doložit další doplňování a rozšiřování znalostí, jejich aktualizaci. Znalosti i dovednosti tak snadno a rychle zastarávají a jsou mnohdy zcela nevyužitelné. Je lektor skutečně dobrým lektorem? Má odpovídající lektorské kompetence? Pracuje na svém rozvoji i v oblasti didaktických či chcete-li andragogických znalostí a dovedností? Podobně jako v předchozím bodě by měl být lektor schopen doložit, jak pracuje na zlepšování svých lektorských kompetencí – účastí ve vzdělávacích aktivitách, sdružováním v profesních asociacích či jinak. Nabídka rozvojových akcí pro lektory je velmi široká a nově bude dokonce možné získat profesní kvalifikaci lektora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Příklad špatné praxe: Domněnka,...