Při zavádění online výuky nedělejte unáhlená rozhodnutí. Rozhovor EPALE s Lucií Rohlíkovou

Lucie Rohlíková se věnuje přípravě budoucích učitelů v oblasti využití technologií ve vzdělávání na katedře výpočetní a didaktické techniky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Zároveň působí jako vedoucí oddělení celoživotního a distančního vzdělávání ZČU. Realizuje prakticky zaměřené i výzkumné projekty, publikuje v České republice i v zahraničí. Je zkušenou autorkou a tutorkou on-line kurzů. Za inovativní zpracování on-line kurzů a elektronických vzdělávacích materiálů získala několik cen (The Best European Learning Materials Awards 2015- Gold Award, cena sdružení EUNIS-CZ 2010, cena Národního centra distančního vzdělávání 2004). Od roku 2015 organizuje pro učitele všech typů škol konferenci o smysluplném využívání technologií ve vzdělávání Učitel IN. Od roku 2016 je předsedkyní České asociace distančního univerzitního vzdělávání (ČADUV) a zastupuje Českou republiku v European Association of Distance Teaching Universities (EADTU).

Jsi vedoucí oddělení celoživotního a distančního vzdělávání na Západočeské univerzitě. Můžeš čtenářům toto pracoviště krátce představit?
Naše pracoviště se zabývá administrací úkonů Rady celoživotního vzdělávání a akreditací programů celoživotního vzdělávání ZČU, vzděláváním zaměstnanců v různých oblastech včetně vysokoškolské pedagogiky, poskytováním metodické a technické podpory e-learningu a popularizací vědy. Základ pracoviště tvoří tým deseti skvělých osobností, naši lidé  jsou pohotoví, flexibilní a nebojí se jít do inovativních aktivit.

To je skvělé. Koneckonců na pracovišti realizujete i řadu zajímavých projektů…
Pracujeme jednak na velkých univerzitních projektech pro rozvoj kombinované formy studia a kvality výuky, ale i na dalších. Velmi zajímavé jsou projekty, které se týkají propojení formálního a neformálního vzdělávání, kde spolupracujeme s dalším institucemi v Plzni – např. Společně do muzea či Digitální stopy regionální historie. Od letošního roku jsme zapojeni také do projektu zaměřeného na otevřené vzdělávací zdroje. Plzeňský kraj podporuje projekt Bav se vědou a společně s městem Plzeň také realizaci konference Učitel IN.

Nedávno jste na univerzitě otevřeli DigiCentrum. Oč se jedná?
Po celé ČR vznikla díky iniciativě Elixír do škol centra, která dlouhodobě podporují vzájemné sdílení inspirace mezi učiteli fyziky. V poslední době se tato síť rozšiřuje i o tzv. digicentra. Vzhledem k tomu, že jsme pro vzdělávání zaměstnanců ZČU vybudovali multimediální učebnu, je možné ji využít i pro setkávání s učiteli základních a středních škol. Letos v říjnu jsme proto v rámci konference Učitel IN slavnostně digicentrum otevřeli a každý měsíc jsou zde realizována setkání pod vedením Milana Khase.

Náš rozhovor se uskutečňuje v době pandemie koronaviru. Jak tato událost ovlivní vzdělávání na vysokých školách?
Jsem přesvědčená, že narozdíl od základních škol, vysoké školy mají většinou vybudovanou solidní infrastrukturu pro realizaci on-line vzdělávání. I většina studentů je vybavena technikou, takže mimo vysloveně praktické disciplíny (jako je např. měření v laboratořích nebo učitelská praxe ve školách) lze většinu výuky bez výrazných obtíží realizovat. Někteří vyučující mají více zkušeností, někteří méně, ale většina vyučujících řeší běžně kombinovanou formu výuky, takže má již určitou představu, co studenti mohou a nemohou zvládnout. Náročné je řešit především zkoušky (přijímací, státní apod.), protože ty většinou i v distančním vzdělávání za normálních okolností probíhají prezenčně.

Online výuka se však jistě nehodí pro každé téma či lektora…
Situace ve společnosti je v době epidemie specifická a v mnoha případech nelze jednoduše jen převést výuku do e-learningu. Myslím, že tak jako tak se v době tzv. nouzového distančního vzdělávání (remote distance teaching) nejedná o klasické distanční vzdělávání. Každý vyučující (i ten, který by jinak v distančním vzdělávání nepůsobil) je nucen se nyní zamyslet nad situací svých studentů a nad tím, jak jim může usnadnit na dálku proces učení, ať už se jedná o jakékoli téma.

Co bys poradila vyučujícím (nejen vysokých škol), kteří jsou nuceni online výuku zavádět a tápou?
Důležité je nedělat unáhlená rozhodnutí. Seznámit se s možnostmi, poradit se s kolegy, požádat o technický a metodický support odborníky na on-line výuku, vyzkoušet si způsob on-line výuky nanečisto a začít klidně co nejjednodušeji. Postupně se zdokonalovat a zároveň hlídat, jak postupují ostatní kolegové, aby nedošlo k zahlcení studentů. V době epidemie je potřeba rozvolnit termíny a více pracovat s volitelnými úkoly než se striktním zadáním. (Pracoviště Lucie Rohlíkové vytvořilo dva přehledné dokumenty k realizaci on-line výuky, které doporučujeme vaší pozornosti – viz Online výuka v čase epidemie(link is external) a Jak na synchronní e-learning(link is external), pozn. red.).

Jsi expertkou na distanční vzdělávání, kterému se celý život profesně věnuješ. Které klíčové faktory jsou důležité, aby distanční forma byla skutečně efektivním nástrojem vzdělávání?
Při přípravě distančního vzdělávání je potřeba mít neustále v centru svých úvah studenty, přímo myslet na několik typů studentů a zvažovat, jak zvládnou jednotlivé aktivity a úkoly. Důležitá je role vyučujícího (tutora), který může svým způsobem komunikace se studenty úspěšnost studentů výrazně ovlivnit. Při přípravě materiálů pro distanční vzdělávání je potřeba myslet na uživatelskou i lidskou přívětivost, osobní rozměr i humor a využívat multimediální a interaktivní prvky. Jinak je pro studenty velmi těžké prát se týdny samostatně bez podpory s nudnými náročnými odbornými texty.

Jednou z oblastí Tvého zájmu je i využití tabletů/smartphonů a dalších technologií ve výuce. Tyto technologie vůbec rozdělují naši společnost na ty, kteří je adorují a na druhé straně jejich „odmítače“. Jaký je Tvůj názor?
Ano, vnímám to taky tak, že ve společnosti jsou prezentované velmi často oba extrémní přístupy k mobilním zařízením. Podle mého názoru jsou tato zařízení jen nástroje – samy o sobě nejsou zlé ani dobré. Třeba jako nůž – mohu jím někoho bodnout anebo ukrojím chleba a podám ho kamarádovi, který má hlad. A malým dětem nůž bez asistence nepatří do ruky – možná ten se zaoblenou špičkou. Takže vždy, pokud používáme technická zařízení, neptejme se ani tolik, jaká zařízení to jsou, ale jak přesně je používáme. Pak můžeme snáze zodpovědět, zda je to použití dobré nebo ne.

Jsi velmi aktivní i mimo univerzitní půdu. Působíš ve výkonném výboru AIVD ČR, jsi předsedkyní České asociace distančního univerzitního vzdělávání. Tuto asociaci zřejmě naši čtenáři neznají – čemu se věnuje a jaké jsou její cíle?
Česká asociace distančního univerzitního vzdělávání (ČADUV) sdružuje vysokoškolské instituce, které mají zájem společně řešit téma distančního vzdělávání. Jsme od roku 1993 členy European Association of Distance Teaching Universities, což nás udržuje v kontaktu s evropskými experty a pomáhá nám zůstat in. V poslední době jsme v rámci ČADUV podpořili vznik platformy Eduskop (www.eduskop.cz(link is external)), kde vznikají první MOOC kurzy, spolupracujeme s MŠMT na některých dokumentech, které se týkají kombinované a distanční formy vzdělávání, spoluorganizujeme seminář Trendy v digitálním vzdělávání a konference o distančním vzdělávání DisCo a DIVAI.

Ne každý také ví, že se věnuješ hudbě… 
To je pravda. Jsem původně učitelka hudební výchovy a francouzštiny a k hudbě jsem se po delší době zase vrátila. Musela jsem počkat, až trochu povyrostou děti, abych mohla zase začít aktivně hrát. Ale držím se jen v amatérské rovině – hraju na flétny s folkovou kapelou. Epidemie nám teď překazila spoustu plánů, doufám, že brzy zase budeme mít možnost doplnit muzikou i společnými výlety do přírody energii.

Vloni jsi od ministra školství dostala cenu za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole. Za EPALE srdečně blahopřejeme! Které z Tvých aktivit vedly k získání této ceny?
Na tuto cenu mne k mému velkému překvapení nominovali studenti. Bylo to tedy především za inovace výuky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

Ptal se Tomáš Langer, expert EPALE