Reportáž EPALE z PrPomu: Drama na kurzu aneb Staňte se hrdinou, který umí první pomoc

Letošní poslední reportáží jsme se dostali k důležitému tématu, přesto stále okázale přehlíženému – k první pomoci. Těžko říct, čím to je, že se lidé takových kurzů často obávají, přitom promarnit možnost zachránit vlastní život, život svého partnera či dětí by nechtěl snad nikdo. A tak jsem nabídku zúčastnit se jednoho takového kurzu pro veřejnost přijal a byl zvědav, jakže „zážitkový kurz první pomoci“ bude probíhat.

Přiznám se, že za sebou mám mnohaletou zkušenost s poskytováním, ale i výukou první pomoci, byl jsem koneckonců přes 8 let hrdým členem Českého červeného kříže. A proto byla má očekávání dost ovlivněna vlastními zkušenostmi, informacemi a – přiznejme si to – sebejistotou. Jak jsem uvedl, zúčastnil jsem se kurzu pro širokou veřejnost, ale typickým zákazníkem PrPomu nejsou „lidé z ulice“ jako já, ale spíše firmy, které mají zájem vzdělávat své zaměstnance v první pomoci. A nejsou to zdaleka jen firmy výrobní, zdravotní rizika a úrazy se nevyhýbají ani kancelářským profesím. Standardní nabídka kurzů (základy první pomoci, zdravotník zotavovacích akcí) je tak rozšiřována i o témata první pomoci aplikovaná pro konkrétní společnosti a jejich potřeby. „Netradičním je u nás propojení výuky první pomoci s teambuildingem. Některé firmy také pojímají tyto aktivity i jako součást své společenské odpovědnosti – CSR. Naučí své zaměstnance první pomoci, kterou poté mohou využít i v osobním životě. Další možností je, že velké firmy zaplatí naše kurzy první pomoci organizacím, které si je nemohou dovolit”, uvádí Ondřej Koudela, šéf PrPomu – společnosti, která vznikla v roce 2012, ale její činnost se výrazně „rozjela“ až od roku 2015 díky akcelerátoru Social Impact Award.

Ale vraťme se zpět do učebny, kde již tým lektorů a lektorek – ano, na náš kurz pro cca 15 osob dohlíží celkem 5 osob v různých rolích – šéflektor, lektoři a maskéři v jedné osobě, ale také fotografka. Její role mi však není zcela jasná, a tak se dozvídám: „Fotograf nejen pořizuje záznam z dění na kurzu, ale je i oporou týmu, sám povětšinou lektoruje první pomoc či pomáhá maskovat. Krom jiného jsou fotky z teambuildingu či fotky na památku po kurzu velmi oblíbené. A slouží samozřejmě i jako naše promo,“ dodává Ondřej Koudela.

Výuka začíná, ale nečeká nás žádná nudná teorie na úvod. Rovnou jsme vtaženi do děje autonehody a sedící na zemi nad modelovou situací společně přemýšlíme, jak v dané chvíli reagovat. Co když auto „bouchne“? A co s airbagy – propíchnout je? Kam vůbec dát výstražný trojúhelník? A které z čísel na záchranáře využít, když vlastně potřebujeme všechny? To jsou typické otázky, které se nám honí hlavou a některé padají i směrem k lektorům. Ti nestíhají na smršť zvídavých dotazů odpovídat a mně trochu uniká pozornost směrem k lektorskému týmu. Na lektorském týmu je zjevné, že je práce baví, jsou tématem i možností je učit přímo nadšení. Někteří jsou sice trochu nervózní (později se dozvídám, že mezi lektory byli nováčky či lektory „v zácviku“, kteří se učili v reálném prostředí a pod dohledem svých zkušených kolegů), ale svou práci zvládají. PrPom spolupracuje s dvacítkou lektorů. Na každý kurz jezdí šéflektor, fotograf a pak tolik lektorů, kolik je výukových skupin. Zajímá mne kvalita lektorů a systém jejich rozvoje. „Zaškolovací proces lektora je několikaměsíční, hodně však záleží na vlastní iniciativě konkrétního člověka. Snažíme se vybírat lidi s talentem, k tomu jsme vyvinuli vlastní Assessment Centrum pro lektory. Dále doporučujeme zájemcům účast na dalších kurzech, zejména v oblasti zážitkové pedagogiky či krizové intervence. Neobvyklé je, že naši lektoři se na kurzech finančně podílejí, a jsou tak výrazně motivováni. Krom toho organizujeme víkendové školení týmu sestávající se ze vzdělávání, poznávání, sdílení, hraní a dalších neformálních aktivit,“ vypočítává Ondřej Koudela. Mezi lektory jsou nejčastěji studenti zdravotnických oborů, profesionální zdravotníci a záchranáři i lékaři.

Den pokračuje a jeden z lektorů se náhle sesune k zemi. Po chvilce nechápavého ticha se někteří účastníci pokoušejí zjistit, co se stalo. Na lektora volají, obracejí na záda a zkoušejí laicky vyšetřit. Tak a první modelovka je za námi, byť jen náznakově. Pokračujeme dále a zabýváme se život zachraňujícími úkony, resuscitaci si zkoušíme na pověstných „andulách“, byť už v poměrně novém provedení, zkoušíme zastavit krvácení nebo manipulovat s AED. Ostatně novinek je za ta léta řada, třeba ta, že už se nemusí do člověka v bezvědomí „dýchat“. Pamatuju ještě, jak jsme se učili vyšetřit ústní dutinu, nasadit resuscitační roušku… naštěstí to už dnes není třeba. “Již se nevytahuje bezvědomému jazyk a už vůbec se nešpendlí ke rtům. Nedává se mu ani nic pod hlavu nebo krk. Další věc, která se již neprovádí je “zalehávání” člověka v celotělových křečích. Infarktu vážně nepomůže, když při něm budete kašlat a diabetikovi v obtížích se naopak vždy podává cukr. Zaškrcovadlo není při zástavě krvácení volba číslo jedna. A velkou proměnou prošla i autolékárnička, se kterou se účastníci kurzů seznamují,” upřesňuje Zuzana Kučerová z PrPomu.

Blížíme se k pozdnímu odpoledni, ale to nejnáročnější a zároveň nejdůležitější na nás teprve čeká. Jsme rozděleni do tří skupin a postupně si na třech modelových situacích zkoušíme role záchranářů, pozorovatelů a konečně také figurantů, které zkušené prsty maskérů hbitě dostanou do iluze stavu bezvědomí, masivního krvácení nebo třeba amputovaného prstu na ruce. Po každé modelové situaci rozebíráme s pozorovateli a lektory to, co jsme kdo dělali, proč a zda to bylo správně. Pokud ne, dozvídáme se správný postup. Každá modelovka trvá jen několik minut, ale s následným rozborem se jí věnujeme okolo hodiny. A jaká byla témata? Třeba autonehoda s několika zraněnými (věděli jste, že není dobré strkat hlavu do auta po nehodě, když hrozí vystřelení airbagů?) nebo rodinná rvačka s nožem v ruce (dokázali byste využít k resuscitaci AED – tedy pokud víte, co to vůbec je?). „Modelových situací máme připravenu více než stovku, ale pro konkrétní firmu zpravidla vytváříme originální, která přesně „sedne“ na jejich potřeby. Třeba pro E.ON jsme vytvořili kompletní nový kurz na základě reálné události v této firmě a potřeby prevence do budoucna“, doplňuje Ondřej Koudela.

Kurzy první pomoci bývají náročné na vybavení. Zajímavostí je, že tým PrPomu vozí standardně materiály v ceně několika set tisíc korun a přibližně 150 kilo materiálu na jeden kurz!

Blíží se konec dne a s ním spojená závěrečná diskuse, zodpovídání dalších desítek více či méně realistických otázek. Obdivuji trpělivost lektorů, s jakou odpovídají na otázky typu „A co kdyby…?“. Je sobota 18:30 hodin, za námi je 11 výukových hodin, ale únava se ke mně ne a ne dostavit. Dnešní kurz potvrdil známou pravdu, že pokud lidi vzdělávání baví, tak nesledují čas. Kdo ale unaven být musí, jsou lektoři – mají za sebou dnes minimálně o hodinu až dvě více práce díky přípravám kurzu a, když se tak dívám kolem sebe, tak ještě dobrou hodinu navíc potřebují na úklid. Ale kurz pro ně ještě zdaleka nekončí. Ano, jsem zvědavý, a tak jsem si zůstal chvíli déle, abych si všimnul toho, že se celý tým poté, co účastníci odešli domů, společně sešel a sebereflexí i reflexí šéflektora a ostatních rozebíral právě ukončený kurz. To, co se povedlo i co méně a jak to příště udělat lépe a efektivněji. Ano, takto by mělo vzdělávání vypadat a já tleskám!

A na závěr tradiční otázka reportáží EPALE směřující k buducnosti: “Těšíme se na to, že budeme společně s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími organizacemi vydávat metodický pokyn k tomu, jak by mělo vypadat ideální vybavení autolékárničky (především, co se kvality materiálu týče). Pak chceme také nabrat další a další lektory. Za zmínku stojí také rekonstrukce e-shopu a rozšíření sortimentu tak, aby si zde každý naše, to své – od lékárniček na pracoviště až po reklamní předměty, které budou říkat, že jejich majitel je Hrdina, který umí první pomoc,” s úsměvem doplňuje Zuzana Kučerová a Ondřej Koudela dodává: “Máme velkou radost z toho, že jsme se stali účastníky akcelerátoru „Start It @ ČSOB“, takže jsme teď na půl roku v péči skvělých businessových mentorů a konzultantů.
Autor: Tomáš Langer, expert EPALE

Fotografie: PrPom (vznikly v rámci kurzu, kterého se autor účastnil)

Původní zdroj: https://ec.europa.eu/epale/cs/blog/reportaz-epale-z-prpomu-drama-na-kurzu-aneb-stante-se-hrdinou-ktery-umi-prvni-pomoc