Stát by měl v dalším vzdělávání „pomáhat a nepřekážet“. Rozhovor EPALE s Monikou Mešťanovou z MŠMT

Monika Měšťanová vystudovala učitelství pro střední školy, obor psychologie – tělesná výchova na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy vede oddělení dalšího vzdělávání. O víkendech vyráží s celou rodinou na dlouhé cyklovýlety, jezdit na lyžích nebo plavat.

V pozici vedoucí oddělení dalšího vzdělávání MŠMT působíš již několik let, a to za vlády několika ministrů z různých politických stran. Jakou podporu dalšímu vzdělávání věnuje současné vedení resortu?

Současný ministr Robert Plaga je „mým“ 14. ministrem. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že na úřadě pracuji 56 let, není tomu tak. Na ministerstvo jsem nastoupila v roce 2006, v době, kdy se zaváděl systém uznávání výsledků dalšího vzdělávání, a kdy se připravovaly projekty pro Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vzdělávání dospělých je složité téma, už jen proto, že MŠMT není jediné, které má tuto agendu na starosti, a ačkoli máme gesce vymezeny, vždy se najdou oblasti společného zájmu. Pro vyjasnění gescí mezi rezorty je podpora vedení nezbytná. V současné době je takovýmto tématem společného zájmu příprava nového operačního programu a naší snahou je nalézt nejvhodnější prostor pro podporu dalšího vzdělávání v České republice.

Proč není další vzdělávání jednou z priorit, když se týká naprosté většiny populace naší země, tedy zároveň i masy voličů?

Proč myslíš, že není? Vždyť vzdělávání je součástí naší společnosti, každý si uvědomuje, že vzdělání je přidaná hodnota, konkurenční výhoda… a ministerstvo školství má v této oblasti svou nezastupitelnou roli. Součástí konceptu celoživotního učení je i další vzdělávání a toto téma má své kapitoly ve všech strategických dokumentech MŠMT. Je však třeba položit si otázku, jaká má být v této agendě role státu. Já osobně se domnívám, že stát by měl „pomáhat a nepřekážet“. Domnívám se, že má poskytovat kvalitní a profesionální servis tam, kde je jeho intervence nezbytná. V našem případě je to zejména oblast udělování akreditací pro rekvalifikační kurzy, udělování autorizací pro profesní kvalifikace a rozvoj Národní soustavy kvalifikací. Naše aktivity směřují k tomu, abychom vytvářeli systém, který umožní dospělému získat kvalifikaci způsobem, který jemu osobně bude nejlépe vyhovovat, a aby bylo možné si kvalifikaci skládat jako stavebnici.

Jak na tom vůbec ČR je ve srovnání s ostatními (evropskými) zeměmi?

Míru účasti na vzdělávání a odborné přípravě v rámci zemí EU sleduje Eurostat. Nejvyšší účasti v dalším vzdělávání dosáhla Česká republika v roce 2011, kdy se dokonce dostala nad průměr EU. V roce 2018 byla účast dospělých 8,4 %, zatímco průměr EU v roce 2018 byl 11,1 %. OECD připravuje šetření PIAAC, které hodnotí úroveň základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělých ve věku 16–65 let a mapuje rovněž využití těchto dovedností v každodenním osobním i pracovním životě. Šetření proběhne v letech 2021–22 a výsledky budeme mít k dispozici v roce 2023. Vzhledem k tomu, že se šetření zúčastníme podruhé, zjistíme nejen to, na jaké úrovni ony základní dovednosti máme, ale také směr vývoje, kterým se naše země v této oblasti ubírá.

Dokážeš zhodnotit již pomalu končící období evropských fondů 2014–2020 a jeho vliv na další vzdělávání v ČR?

Na podporu dalšího vzdělávání se investují nemalé finanční prostředky zejména v Operačním programu Zaměstnanost, na hodnocení tohoto období je zatím ale brzy, protože řada projektů ještě běží. Před pár měsíci dokonce začal Národní pedagogický institut ČR (nástupnická organizace sloučených přímo řízených organizací MŠMT – Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání; pozn. red.) realizovat projekt Up Skilling, který má za cíl podpořit a doplnit systémové prvky, které umožňují prohlubování kompetencí dospělých v rámci dalšího vzdělávání, např. bude optimalizována síť autorizovaných osob a budou vytvořeny vzdělávací programy pro získávání digitálních kompetencí.

Ráda bych se také zmínila o programu Erasmus+, který byl v sekci vzdělávání dospělých oproti předchozímu období finančně navýšen na dvojnásobek. Je to program, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu, mládeže a neformálního vzdělávání(link is external). Erasmus+ tedy není jen pro vysokoškoláky, v rámci programu jsou realizovány velmi zajímavé projekty, které mají i mezinárodní dimenzi. Doporučuji čtenářům prostudovat webové stránky www.naerasmusplus.cz(link is external), třeba najdou výzvu, která je osloví.

Na MŠMT se již připravuje nadcházející programovací období 2020+. Na co se zaměří podpora z evropských peněz v našem oboru?

Při formulování oblastí vhodných k podpoře se opíráme o evropské doporučení k prohlubování dovedností Up Skilling, které postupuje ve třech krocích – 1. posouzení dovedností, 2. nabídka výuky šitá na míru, 3. validace a uznávání. Naším cílem je připravit taková opatření, která pomohou zvýšit kvalifikaci zejména těm, kteří mají nízkou úroveň dovedností, bez ohledu na to, jestli se jedná o zaměstnance nebo ne.

Jaké změny nás čekají v Národní soustavě kvalifikací?

Národní soustava kvalifikací je klíčovým systémovým nástrojem pro oblast dalšího profesního vzdělávání. Největší změna je v ukončování období masivní tvorby, naše aktivity nyní směřujeme k podpoře jejího využívání. Analyzujeme, zda jsou jednotlivé oblasti dobře pokryty profesními kvalifikacemi, ověřujeme vazbu na obory vzdělání, kontrolujeme soulad s Národní soustavou povolání. Národní soustava kvalifikací je zdrojem informací pro počáteční vzdělávání (rámcové a školní vzdělávací programy) a zároveň nabízí možnost definovat nové kvalifikace, zejména ty, které nemají svůj předobraz v počátečním vzdělávání, jako jsou kvalifikace společnosti 4.0 (průmysl 4.0, práce 4.0, vzdělávání 4.0 atd.). Je provázána s rekvalifikačními vzdělávacími programy, živnostmi a celou řadou právních předpisů.

Nadále budeme podporovat její využívání a informovat o možnostech jejího využití jak zaměstnavateli, tak vzdělavateli. V loňském roce jsme uspořádali několik seminářů pro autorizované osoby, pořádáme informační semináře pro krajské úřady práce, v letošním roce plánujeme pořádat semináře a besedy v knihovnách. V současné době se aktivně podílíme na realizaci diskusních fór k celoživotnímu učení, které pořádá ČMKOS, a které se konají po celé ČR (nejen o tomto tématu jsme hovořili v předchozím rozhovoru EPALE – viz https://epale.ec.europa.eu/cs/blog/vzdelavani-dospelych-je-tou-oblasti-kde-se-bude-lamat-chleba-kdyz-pujde-o-charakter-nasi; pozn. red.) – doporučuji čtenářům sledovat sociální sítě, pokud máte zájem se diskusních fór zúčastnit.

A co mistrovská zkouška, projekt dřívějšího ministra školství Chládka. Jak postupují její přípravy?

Mistrovská zkouška je připravována v projektu v rámci Operačního programu Zaměstnanost financovaného z ESF. Projekt, který se jmenuje Mistrovská zkouška – systém realizuje Národní pedagogický institut ČR a je zhruba v polovině své realizace. Připravují se standardy pro mistrovské zkoušky, konkrétní zadání ke zkouškám a vzdělávací programy. Ministerstvo školství podporuje cechovní princip, tedy aby právě cechy a profesní sdružení byly v celém procesu aktivní. V legislativním procesu je v současné době novela „zákona o hospodářské a agrární komoře“, jejímž předmětem je právě ukotvení mistrovské zkoušky do zákona.

Náš společný rozhovor je určen pro platformu EPALE. Jak vnímáš úlohu tohoto centralizovaného evropského projektu v ČR?

EPALE je výsledek zajímavé, inovativní myšlenky. Největší přidanou hodnotu platformy EPALE já osobně vidím v propojování, v síťování různých aktérů. Realizuje se celá řada zajímavých aktivit, a právě sociální sítě jsou vhodným nástrojem, jak šířit informace.

Pokud bys měla tu moc a mohla cokoliv změnit, aby se dalšímu vzdělávání v ČR dobře dařilo. Co by to bylo?

Wellbeing…, to je pocit, který by měl mít každý možnost zažívat a prožívat ve svém životě a celoživotní učení je nepochybně jedním z nástrojů, jak tohoto pocitu spokojenosti dosáhnout. Přála bych tedy dalšímu vzdělávání, aby bylo v ČR právě takto vnímáno. 🙂

 

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Původní zdroj: https://epale.ec.europa.eu/cs/blog/stat-mel-v-dalsim-vzdelavani-pomahat-neprekazet-rozhovor-epale-s-monikou-mestanovou-z-msmt